Tak jo, máme aktuální gastro událost - restaurant week, který je dle vlastních slov na webu jeden z největších a nejoblíbenějších kulinářských akcí na světě. Cituji ,,Je to přehlídka nejlepších autentických restaurací’’ a tady bych se zastavil…
Jednou za čas se tady objeví projekt, který se vytasí s podobným heslem. Měli jsme tu Maurerův výběr, kde přesně jako v případě Restaurant weeku,
měli restaurace za úkol udělat dostupné (low cost) menu a přilákat tak nové zákazníky na unikátní meníčko. Mauer chtěl jednorázovou provizi,
Restaurant week chce provizi z každého hosta, což je určitě fér.
V případě Maurera byl vrcholem Prague food festival, který byl první ročníky senzační, ale pak se po těch nejlepších restauracích slehla zem,
protože úspěšná restaurace nepotřebuje platit brutální provizi a tak se z toho stala přehlídka restauraci, kterým to přišlo jako dobrá příležitost ke zviditelnění a nechali se utáhnout na obří návštěvnost z minulých let. Každého věc. Nesoudim, konstatuji.
Pak jsou tu jednou za čas taky různí knižní průvodci po nejlepších restauracích.
Které se zaručeně ''prodávají po tisících'' a je to jedinečná příležitost,
jak ukázat světu svoje umění a sdělit svůj příběh. Věřte, že tady vím o čem mluvím, v jedné takové knize jsem a podnikání mi to teda nespasilo.
Minule jsem si na tyhle ‘’obchodníky’’vzpoměl, když mi volali, že jsem v nějaké kronice úspěšných lidí nebo tak něco,
a že si cení mých zásluh ve vaření, tak jsme si domluvili hodinový hovor, zaplať pánbůh, byl jsem na cestě na farmu v západních čechách,
Takže jsem během jízdy vyjmenoval celý svůj život, popsal všechny restaurace, kde jsem jak dlouho byl a co jsem tam dělal,
aby mi pán po hodině a čtvrt řekl, že jestli chci, aby v kronice byla i moje fotka, tak mě to bude stát X tisíc a jestli chci výtisk v kožené vazbě pro sebe nebo rodinu, tak to bude stát dalších X tisíc. Rádio Blaník by byla menší ztráta času (tady vtipkuju a ‘’vařím z vody’’ nic proti Rádiu Blaník :)
Když si opět dovolím citovat web Restaurant Week ‘’Nejtalentovanější šéfkuchaři představí svá špičková menu’’ není to tak, ti nejtalentovanější šéfkuchaři mají své hospody plné.
A velká část těch, která se této události zúčastnili naposled, se rozhodli to nezopakovat.
Ale neberte to tak, že bych bral kredit zúčastněným restauracím a kuchařům,
Najdete tam mezi přihlášenými skvělé kuchaře.
Tleskám všem šéfkuchařům, kteří při dnešním nárůstu surovin dokážou uvařit tříchodové menu za pár korun a ještě jsou ochotni rozdávat meníčka ambasadorům Restaurant Weeku zadarmo nad rámec již odvedené provize. Nechci si hrát na marketéra, ale náklad na influencer marketing většinou bývá zahrnut v provizi. Každého věc. Nesoudim, konstatuji.
Nebudu vás zatěžovat detaily o cenotvorbě jídla v restauracích, ale řeknu, že foodcost tzn. Výrobní cena je většinou 20-30% z prodejní ceny. you do the math.
Určitě jsou soběstačné restaurace s tvořivým šéfkuchařem, pro které to není obtížný úkol.
Některé provozy si možná řeknou, jako už to tam u slevových akcí býva, že zkusí vydělat na nápojích, protože třeba takové víno bývá z pravidla maržová položka, ale to se možná bude prát z nařízeným tonikem z petky.
Kde jsem ale lehce (rozuměj těžce) hořkej, když si na webu přečtu, že celá akce se koná v duchu #respectfood a #zerowaste. C’mon….
Tohle je co za PR triumf z rukávu? Chápu, že je rok 2023 a udržitelnost je asi funkční strategie, ale tady je potřeba vysvětlit pojmy.
Zero waste v překladu znamená beze zbytku Jedná se o životní styl, jehož zastánci se snaží maximálně minimalizovat tvorbu odpadu, který nejde nijak dál zpracovat (recyklovat nebo kompostovat). Maximálně redukuje použití jednorázových potřeb a plýtvání: od jídla, přes hygienické potřeby až po oblečení nebo nábytek.
Tohle ani není z mé hlavy, to je první, co vám vyhodí google. Zero waste v gastronomii existuje, SILO zero waste cookbook bych přál pod stromeček každému kuchaři. Kdyby se z toho každý vzal biď jen 10%, tak svět bude lepším místem. SILO je ale unikát, nemají tam ani odpadkové koše. Je za tím obrovské množství práce a genialita šéfkuchaře.
Poslední léta tomu jde naproti michelinský průvodce s tzv. Zelenou hvězdou, která značí udržitelný přístup. Není to nic co by bylo přesně definováno, protože pravidla se v každém regionu trošku mění, ale všeobecně se řeší tvorba odpadu,
Zužitkovávání všech surovin, spolupráce místními dodavately apod.
To si přiznejme, že k tomu se u nás blížíme hodně pomalu a Zero waste v tom opravdovým smyslu, jak ho zná valná většina planety je skoro až utopie.
Přeci jen jsem součást gastro scény nějaký ten pátek, tak jsem oslovil pár kolegů, kteří mi podmínky tohoto eventu nastínily.
Zero Waste rozhodně není to, že vám sponzor přiveze litrové pet lahve, abyste rozlévali drink zdarma (což je paradox, protože značka normálně vratné lahve má)
Vlastně ani nevím, kdy jsem byl naposled v restauraci, abych byl svědkem toho, že za barem někdo vytáhne petku a začne mi míchat koktejl… Vlastně vím,
v jednom Korejském bistru jsem dostal vyčpělou kolu z petky asi před půl rokem.
Zero Waste rozhodně nejsou plakáty, které si musíte vylepit, abyste je za týden hodili do koše a už vůbec to není papírové prostírání (vážně…)
Co tím ale myslel autor, opět dle jeho slov ,,Díky inteligentnímu systému předběžných rezervací s výběrem menu nepřijde během festivalu nazmar ani drobeček’’
Každá rezervace je předběžná… rezervace je doslova to, že zavoláte a objednáte si stůl dopředu. A neříká se tomu #zerowaste, ale standard.
Je totiž úplně normální, že si zarezervovat stůl. Praha je myslím číslo jedna v počtu hospod na světě (druhé je Las Vegas) a myslím si, že co do počtu restaurací, taky asi nebudeme úplně marní, takže u nás si vždycky někam na jídlo sednete. Zkuste to ale o kousek dal, třeba v Berlíně nebo Vídni.
Jestli se budeme bavit o plýtvání v restauracích, tak věřte, že a’la carte restaurace plýtvají zdaleka nejméně, obzvlášť ty dobré, protože trend mít na menu 40 položek je už dávno pryč. Dávno jsme pochopili, že udělat perfektních pár jídel a mít na skladě méně surovin je mnohem lépe zvládnutelné,
než kouzlit na levnější obědové menu ze surovin, které už nejsou v nejlepší kondici.
Jsou to bufetové provozovny a hotely, kde bychom se měli soustředit na problém s plýtváním.
Dovolím si poslední citaci ,,Máme rádi dobré jídlo a protože chceme podpořit kvalitní kuchařské řemeslo’’
Já to vidím v tomto případě bohužel trošičku jinak, ale jestli i vy stejně jako já máte rádi dobré jídlo a chcete podpořit lokální gastronomií, tak se vykašlete na PR řeči o zero waste nebo nejlepších kuchařích a prostě a jednoduše si udělejte rezervaci v restauraci, bistru, hospodě, která se vám zdá fajn, ať už z instagramu, recencí nebo osobního doporučení.
Zavolejte s předstihem, protože tím opravdu kuchyni zjednodušíte plánování. Jestli jste spokojení, dejte to vědět obsluze, jestli vás baví sdílet svůj život na soc. sítích,
Dejte to vědět ostatním, že jste se cítili dobře, jestli vás baví psát recenze, tak nezapomeňte, že tu negativní umí napsat každej, ale veřejně pochválit, to už chce úsilí.
Jestli to nesplnilo očekávání, tak to konzultujte s obsluhou, restaurace je živej mechanismus a nikdy nevíte, jestli třeba servírka, která zapomněla do kuchyně nahlásit vaší alergii neprochází v osobním životě peklem. Co je důležitý, abyste cejtili, že je tu personál pro vás, protože přesně za to platíte, že se o vás někdo postará.
コメント